Jak na matiku pro nematematiky?

answered 2014-09-26 06:47:30 +0100

Josef Kokeš
2956 ●20 ●35 ●73

updated 2014-09-26 06:59:52 +0100

Zápočet: Cvičit, cvičit, cvičit. Jestli se nemýlím, tak na ZMA je k dispozici Marast se spoustou příkladů. Najdi si nějakého spolužáka, který se v tom orientuje, sedněte si do NTK a pusťte se do těch příkladů. Snaž se je vyřešit ty, ale s tím, že když si nebudeš vědět rady, on ti pomůže. Takhle udělejte deset příkladů, abys měl názornou ukázku, že to jde řešit, a povědomí o tom, jaké "triky" se u toho používají. Pak pokračuj sám a poznamenávej si příklady, se kterými nehneš. Až uděláš (úspěšně či neúspěšně) sám dvacet příkladů, tak se vrať k těm, které jsi nezvládl, a zkus se na ně podívat znovu. Případně se vrať i k těm, které jsi původně řešil s kamarádem, a zkus je vyřešit sám - mělo by to jít líp, protože už budeš mít vzpomínku, jak se to asi dělalo. To, co zbude, pak zkonzultuj s vyučujícím, Tomáš Kalvoda je na tohle super, ale v podstatě s žádným cvičícím či přednášejícím nešlápneš vedle.

Btw., @Tomáš Kalvoda: Na ZČU FAV mají TRIAL, něco podobného jako Marast, ale včetně podrobného postupu řešení a příslušného vysvětlení. To je velice užitečné, když to aspoň u některých příkladů je, protože vždycky jsou některé příklady, u kterých se student zasekne a ani s pomocí neví, jak je udělat. Možná by bylo dobré něco takového přidat do Marastu, aspoň k některým příkladům. Ideálně tak, že stávající funkčnost tlačítka "ukázat řešení" by byla rozšířena tak, že na první kliknutí se zobrazí výsledek a na další kliknutí postup. (Na tom ZČU mají navíc úloh strašně moc, protože jsou algoritmicky generované: pro každý typ úlohy mají naprogramovaný obecný tvar zadání a odpovídající obecný tvar řešení. Výhoda pro studenty je, že když někomu nejdou třeba derivace, tak si otevře sekci Derivace a může počítat třeba tisíc příkladů, zatímco v Marastu je těch příkladů 30, typově dost odlišných - na tom se nedá moc procvičovat. Výhoda pro vyučující je, že se z toho dají nagenerovat písemky, pro každého studenta jiná.

Zkouška: Tady se podle mě nedá dělat nic jiného, než pochopit, jak to funguje. Z toho se pak dají naformulovat definice a přinejmenším část vět. Mě vždycky velmi pomáhalo, když jsem k danému problému přistoupil z nějaké jiné oblasti, kterou znám a chápu. Pro derivace a integrály to třeba je jejich geometrická interpretace, ta je docela snadno představitelná a konec konců téměř všechno, co se kolem nich na FITu dělá, z ní skutečně vzniklo. U dalších oborů se mi také často osvědčilo, vyjít z nějakého konkrétního použití, které chápu, převést si ho do příslušné definice/věty, a potom se tu definici/větu pokusit převést zase na další aplikace (třeba na příklad v cvičebnici, se kterým se mi z hlavy nedaří hnout).

Někteří uspějí s prostým naučením se nazpaměť, ale moc bych to nedoporučoval: Za prvé, na ústním se na to snadno přijde a nastoupí právo veta. Za druhé, já osobně třeba nenávidím, když si mám pamatovat věci, které bych si mohl snadno odvodit...

Ještě mě napadlo k tomu zápočtu, ale zrovna tak to pomůže se zkouškou: Udělej si výpis všech definic, vět a důkazů, které se v ZMA berou. Až pak budeš řešit příklad, se kterým si nevíš rady, tak začni ten seznam procházet a u každé D-V-D se podívej, jestli by se to třeba nedalo aplikovat na tvůj příklad. Jednak najdeš řešení pro příklad, ale také lépe pochopíš, o čem ta která D-V-D mluví, což je zase dobrá příprava na zkoušku.