Ask Your Question
1

Programování a motivace

asked 2016-02-27 13:22:37 +0100

Sofair gravatar image

Zdravím, měl bych dotaz ohledně programování samotného a motivaci zůstat na škole. Bavilo vás programování už před fitem, případně baví vás v průběhu studia? Ptám se proto, že po prvním semestru si nejsem úplně jistý, jestli je to škola pro mě. Před fitem jsem nikdy neprogramoval, PA1 mi moc nešly, už samotné vymýšlení algoritmu a následné sepsání bylo problém a v podstatě byl pro mě tenhle předmět velmi frustrující. Dobrej pocit, nebo spíš euforii jsem zažíval pouze po odevzdání na progtest, když už jsem konečně dostal body. Momentálně vím, že ačkoliv jsem prošel do 2. semestru, budu muset nastoupit znovu do prvního ročníku, protože jsem poměrně dost předmětů nedal. No a vzhledem k tomu, že mě programování až tak moc nebavilo, nevím, jestli je fit správná volba a jak moc bych byl motivovaný zkusit to znovu.

edit retag flag offensive close delete

2 Answers

Sort by » oldest newest most voted
3

answered 2016-02-28 22:24:06 +0100

Anonymous gravatar image

updated 2016-02-29 09:38:17 +0100

To máš těžký, rozhodnout se jestli se ti do toho chce nebo ne budeš muset sám.

Já jsem třeba programoval 2 roky na střední, ale i tak pro mě bylo PA1 občas utrpení a PA2 ještě větší. Občas mě to, ale bavilo. Podle mě je největší problém v tom, že pro začátečníka jsou předměty PA1 a PA2 velmi obtížné. Jednak díky jazyku a jednak díky struktuře úloh. Člověk musí umět nízkoúrovňové programování fakt skvěle, jinak ho navštíví segment faul a začínají téct nervy. Člověk to ale nesmí brát tak vážně, Když se smíříš s tím, že ti program funguje špatně a že to není chyba v tobě, ale pouze v programu, tak ti třeba dojde, že chyba v programu je úplně normální věc a dělá ji úplně každý. Musíš k tomu přistupovat s chladnou hlavou a nebrat chybu jako problém, ale jako součást programování. Každý dobrý programátor dělal na začátku chyby a dělá je doteď.

Já osobně si rozhodně nemyslím, že PA1 a PA2 jsou ideální předměty jak někoho naučit programovat. Spoustu času člověk stráví hledáním chyb, které vznikají díky pointrům a ty ve vyšších jazycích nejsou. Člověk potom nemá tolik času na jiné předměty a proto je zanedbává.

Nakonec, když ale vytrváš, tak zjištíš, že programovat umíš fakt dobře. Dobře ti to myslí algoritmicky a chápeš jak to funguje pod povrchem. Chludil třeba říká, že kdo udělá PA1 a PA2, tak je programátor bez tečky.

Já jsem třeba PA1 trochu se štěstím udělal napoprvé, ale PA2 až napodruhé. Jsem rád, že jsem díky nim mnohem lepší programátor než jsem byl dříve, ale zároveň jsem hrozně rád, že už je mám za sebou, znova bych je fakt dělat nechtěl. Na druhou stranu, ikdyž jsem po absolvování PA2 vlovi ve druháku, měl pocit, že kdybych dělal PA1 a PA2 znova, tak by mi stejně asi nešli o moc líp, tak teď v půlce třeťáku mám pocit, že celkově díky studiu fitu, které osobně považuji za velmi náročné, tak mám pocit, že mi to myslí, mnohem lépe než kdy dříve. Chápu rychleji a dokážu se učit rychleji. A možná, že kdybych měl teď dělat úlohy z PA1, tak bych je snad i zvládl. Taky mám pocit, že mi to myslí líp, protože si víc věřím. Dříve když jsem viděl nové téma, tak jsem v tom vždycky hledal zbytečný složitosti a když jsem to hned nepochopil, tak jsem měl strach, že je to těžký a kvůli strachu jsem to samozřejmě hned jen tak nepochopil a když pochopil, tak jen zčásti a poté brzy zapoměl. Je tedy také důležité nemít z toho strach a brát to s klidem. Strach ti k ničemu nepomůže, není důvod mít strach. Já vím, že se mi to teď kecá, ale ono to vážně nemusí být, tak těžké ovládat strach, když si ho uvědomíš a když si uvědomíš, že je naprosto k ničemu.

Těžko říct jestli jsem se tedy zlepšil díky náročnému studiu a můj mozek se konečně po dvou letech adaptoval na vysokou školu a nebo jsem lepší díky tomu, že nemám tolik strach. Řekl bych, že asi oboje.

Řeknu ti, ale ještě tohle. Progtest je fakt hardcore, kdo nezažil nepochopí a nemá právo mluvit. V reálném životě progtest není. Nechci tím říct, že jinde je programovat úplně jednoduché, ale možná když zkusíš programovat nějakou dobu ve vyšším programovacím jazyku, tak ti to třeba ani nepřijde, tak těžké. Někteří třeba tvrdí, že v PHP dokáže programovat kde kdo. Doporučuji tedy aby sis zkusil naprogramovat něco pro sebe. Je jedno co a v jakém jazyku. Klidně to může být nějaký sort v Céčku. Zkus si ho naprogramovat pomocí rekurze. Mě třeba takové věci bavili. Ono je dobrý pocit, když člověk něco vytvoří a má pocit, že mu něco jde. Doopravdy něco zkus, jinak to asi nezjistíš, jestli je to to pravé pro tebe. Přistup k tomu, ale v klidu a snaž se aby to byla zábava, nijak se tím nestresuj. Možná si můžeš dát nějakou dobu od programování pauzu. ale obávám se, že by to mohlo být kontraproduktivní, nemuselo by se ti do toho poté už chtít.

Přiznám se, že já jsem o sobě také častokrát dost pochyboval a nebyl jsem si vůbec jistý jestli na to mám. Programovat jsem ale chtěl, protože jsem nevěděl, co jiného bych mohl dělat a věděl jsem hlavně díky střední škole, že jsou chvíle, kdy mě programování baví. Neudělal jsem spoustu předmětů, několik jsem jich už opakoval, ale nakonec jsem každý napodruhé udělal. Budu sice prodlužovat, ale teď v půli třeťáku už konečně věřím, že dokážu bakaláře na fitu udělat.

Tl;dr
Nevím jestli jsem ti napsal zrovna to co jsi chtěl slyšet, ale zkrátka jsem tím chtěl říct, že PA1 a PA2 není stejné jako programování v praxi. Jsou lidé, které programování nebaví, ale ono je také otázkou čím to je, možná dělají pořád jen to stejné a tak je to nudí. Obecně ale programování krom toho, že častokrát používáš cicí knihovny, tak je tvůrčí práce a člověk jakožto lidský tvor vidí v tvoření smysl života. Musíš prostě sám zjistit jestli tě to bude bavit, ale ta šance, že tě to bavit bude určitě je a šance, že uděláš fit určitě také. I v druháku jsou některé předměty těžké, ale jelikož se dá prodlužovat, tak za 4 roky studium fitu může zvládnou i ten, který o tom v prváku pochybuje. S přibývajícími zkušenostmi budeš pomalu růst až najednou zjistíš, že toho umíš celkem dost. Zapisuj si hlavně předměty jako EFA, GRA, EIA a neprotiv si matiky. Jsou některé těžké a možná k praxi i zbytečné, ale mozek ti hodně dobře potrénují, možná ti to hned nepřijde, ale časem to pocítíš.

edit flag offensive delete publish link more

Comments

Pěkně napsáno. V tom je možná ten problém. že jsme tady dost izolovaní od skutečnýho programování.

relickus ( 2016-03-02 23:43:53 +0100 )edit
1

answered 2016-02-28 22:09:20 +0100

vutungan gravatar image

Ahoj,

tento rok jsem poprvé na FITu. Na programování jsem si poprvé sáhl v PA1 (a PS1) a taky jsem trpěl. Většina lidí se bavila o rozšířeném Euk(e)lidově algoritmu a dalších "efektivních algoritmech", zatímco já jsem se trápil s int ** pole. Nebo to snad bylo int * pole? Pomoc!

Jednou jsem se ze srandy zeptal starších studentů, jak to mohli dát. A jejich odpověď?

Bakalář není vůbec těžkej, akorát je to hodně (hodně) práce.

Začal jsem chodit na víc cvičení, odnikud mě nevyhodili (dokonce byli rádi, že někdo přišel). Častěji jsem se ptal a vždycky mi rád cvičící napověděl. Dobrovolně jsem chodil k tabuli, aniž bych věděl, co mám dělat a učitelé mě vždycky navedli. A začal jsem tomu trochu rozumět. Čím víc jsem tomu rozuměl, tím víc mě to bavilo. Přestalo mě zdržovat počítání hvězdiček. Vlastně mě přestalo zdržovat kódování a začal jsem konečně přemýšlet o programování a algoritmech (to tě nemělo odradit).

Doporučil bych se podívat i na "lifestyle". Na gymplu jsem měl těžké deprese a problémy s motivací, protože toho bylo hodně (snad ještě víc než na fitu) a v druháku jsem měl skoro 300 zameškaných hodin (o kterých rodiče samozřejmě nevěděli). Musel jsem toho udělat fakt hodně, abych se z té střední vůbec dostal. Sporty, správné stravování, hobby, které tě baví (klidně hry, umění, tanec, cokoliv) - všechno se počítá.

Nic dalšího mě nenapadá, kdyby něco, tak mi napiš mail ([email protected]). Problémy s motivací jsou fakt na houby a rád bych ti pomohl.

edit flag offensive delete publish link more

Comments

1

Ta odpověď starších studentů je naprostý bulshit. Člověk, který není zvyklý na styl a učivo fitu musí hodně makat aby bakaláře udělal. Mě to trvalo možná dva roky, než jsem se konečně adaptoval a konečně snad dokážu udělat jakýkoliv předmět. To, že to někdo dokáže už v prvním semestru, neznamená, že má právo tvrdit, že je bakalář jednoduchý. Člověk, který to tvrdí si nevidí do huby a měl by se nad sebou zamyslet. Nenávidím neobjektivní posuzování zkutečností, založené jen na vlastní zkušenosti a nepřihlížení na okolní faktory. A to zvláště tehdy, když to vede ke shazování nějaké úrovně, jako třeba zde, shazování úrovně bakaláře fitu.

Anonymous ( 2016-02-28 22:33:45 +0100 )edit

Your answer

Please start posting your answer anonymously - your answer will be saved within the current session and published after you log in or create a new account. Please try to give a substantial answer, for discussions, please use comments and please do remember to vote (after you log in)!

Add answer

[hide preview]

Question tools

Follow
1 follower

Stats

Asked: 2016-02-27 13:22:37 +0100

Seen: 548 times

Last updated: Feb 29